Vše má svůj čas a svůj smysl. Jedno z mých oblíbených a běžně používaných pořekadel. Proto, když mě můj bratr, který se věnuje přes 13 let cvičení Taiji a Shaolinu, již po několikáté, oslovil s možností účasti na jarním semináři svého mistra, tak jsem si řekla proč to teď nezkusit. Udělat si čas pro sebe je touhou každé ženy, pokud má více než žádné dítě. V mém případě, děti čtyři, pak je ten čas v lese oáza klidu sama o sobě a když k tomu připočítáme chuť si rozšířit obzory, rodinný výlet, pak to má přidanou hodnotu hned několikanásobnou. Cíl semináře byl zprůchodnit své energetické dráhy – meridiány, posílit svoje orgány a vyrovnat v nich energii. Bratr vede svou školu bojových umění, kde jsou aktuálně kurzy Kung-fu pro děti, pro dospělé je kurz Shaolin kung-fu a také kurz Taichi Praha. Pro více informací mrkněte na jeho webovky Kungfu Praha.

Nejvíc mě zaujala ta energie ve spojení s jarní náladou, tedy také únavou, a oborou Hvězda to vypadalo na báječný dobíjecí zážitek. Například naše maminka tam jela s námi a skutečně byla na pokraji psychického zhroucení. Nebyla tam poprvé a bylo vidět jak ji to prospělo. Skvělá proměna. Já na tom byla hůře, byla mi zima.

Můj pohled.

Z pohledu absolutního laika, který se deset let věnuje józe, to bylo chvílemi velmi úsměvné. Obdivuji, jak se všichni dokáží odpoutat od reality a v jakémsi energetickém vakuu dělat ladné a souvislé pohyby. Můj bratr je opravdu nejlepší z nich a měla jsem ho právě v zorném úhlu, abych podle něj mohla opakovat. Bylo to úžasné. Na prašné cestě, kousek od hrádku Hvězda. V mládí jsme toho spolu hodně protancovali  a čím méně člověk vnímal jak se hýbat, tím lépe souzní se svým tanečníkem. Jenže zde to nebyl tanec.

Zpočátku mě to nadchlo a rozcvičku pěti zvířat bych zařadila do své ranní sestavy. Sice jsem se chvílemi točila jak holub na báni, ale celkově to plnilo účel. Tělo na to reagovalo skvěle.  

Kdybych poslechla a lépe se oblékla, pak bych nemusela čelit zimě, která se mi postupně drala do každé buňky mého těla a nakonec mě ochromila tak, že mi hezky zase všechno zavřela a stromový Qigong už pak se mnou neudělal nic. Jenom mi byla ještě větší zima. Když pracujete s energií, zima je to poslední, co by vám pomáhalo. 

Každopádně dýchání, soustředění se na svůj střed, který tedy v tomto případě je v podbříšku a veškerou energii člověk stahuje tímto směrem, stojí za to. Starý Mistr má také své neuvěřitelné kouzlo, ale já budu asi nadále Buddhistkou a Jogínkou svého druhu. 

Zpětně jsem si uvědomila, jak mocně to ovlivnilo můj cyklus, kterému pravidelně už po dobu dvou let, předchází silná Migréna.

Pro tentokrát, zřejmě díky plynoucí energii v mém těle, se žádná taková nahromaděná třaskavá bolest nekonala. S úžasem jsem zjistila následující den, že moje perioda přišla a to tedy bez předchozího bolestivého varování a tlumení léky.

Zajímavost na konec.

Zpátky ke kořenům. Jsme tři sourozenci. Já jsem nejstarší. Pak máme nejmladšího bratra, který se stal po letech učitelem na základní škole prvního stupně, předává ze sebe tedy také to nejlepší se srdcem na dlani. Učí děti i dospělé na kytaru. Jinak než profesionální kytaristi. Prostě srdcem. Žáci se nemusí trápit etudami, které je nebaví. Mají z toho všichni radost.

Mateří Douška je pak plod mého poslání.

Poslání v podobě péče o rodiny s dvojčaty, o prvorodičky, které si nejsou jisté ve svém stavu. K tomu mě právě přivedlo naše třetí dítě, které se narodilo jako jednovaječná dvojčata. Tedy rázem dva kudrnáči. Někomu stačí jedno dítě a pochopí, já musela mít třetí a zároveň čtvrté, aby mě dokázali postavit do latě a přimět dělat věci, tak jak skutečně chci a cítím.

A to je zřejmě to kouzlo nás všech lidí na světě. Dělat věci tak jak opravdu chceme – přirozeně a lidsky.

V podstatě všichni tři používáme stejnou a nezaměnitelnou příchuť naší práce. Smysluplnost, radost a autentičnost je přesně to, co od nás lidé mohou čekat. Každý trochu jinak a přesto stejně.

Mistr, Učitel, Průvodce.

A víte co? Nevyrůstali jsme v naprosté harmonii skvěle souznících rodičů. Naopak. Sice se u nás nikdy nikdo nehádal, ale také si díky tomu nikdy nic nestihli vysvětlit. Jen se po letech a třech dětech rozvedli. Nebylo to hezké, ale zřejmě nám to dalo něco, co jsme si museli a chtěli v dospělosti najít po svém. Proto se netrapte, pokud jsou nějaké nedostatky ve vašich vztazích, kterými své děti obkloputeje. Možná si   myslíte, že jim ublíží, ale nebojte ony si tu správnou cestu najdou, pokud budete i vy autentičtí.

Děkuji, pokud se vám článek líbil, budu moc ráda za jeho případné sdílení mezi vaše blízké a máte-li s něčím podobnou zkušenost, určitě mi o ní napište do komentáře.